Posádka Přáslavice
Přáslavice jsou jednou z nejstarších obcí na Olomoucku. První písemné zmínky jsou z roku 1131. Obec leží severovýchodně od Olomouce. Je to první vesnice ve směru Olomouc - Lipník nad Bečvou. Výstavba dálnice Lipník nad Bečvou - Olomouc změnila celé okolí obce, které je nyní protkáno mosty a nadjezdy. V blízkosti obce vede dálniční přivaděč. K Přáslavicím patří osada Kocourovec - vzdálená 2 kilometry směrem na Lipník nad Bečvou. Z Kocourovce 1 kilometr na severovýchod jsou vojenská kasárna, kde je dislokován 72. mechanizovaný prapor a 73. tankový prapor.
Obec Přáslavice
Krajina, v níž leží obec, byla obydlena již před 5000 - 2000 lety př.n.l. Svědčí o tom archeologické vykopávky prováděné v okolí obce převážně při výstavbě dálnice. První písemné zmínky jsou z roku 1131, kdy se o Přáslavicích zmiňuje listina olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (syna kronikáře Kosmy). Obec tehdy podléhala kapitule biskupského kostela. Základním zdrojem obživy byla půda. Kromě odvodů biskupskému panství museli majitelé půdy odvádět desátky i děkanovi ve Velké Bystřici, protože Přáslavice neměly nikdy vlastní kostel. V letech 1950-1960 se obec rozrostla o vojenské sídliště. Znamenalo to nejen rozšíření obce, ale i výstavbu obchodu, ordinace lékařů, mateřské školy a rozšíření počtu tříd ve škole ze 3 na 6 tříd. V letech 1980 - 1990 v rámci celostátně prováděné integrace byla obec sloučena s Velkou Bystřicí. V současné době je obec ve sdružení Mikroregion Bystřička, v rámci kterého řeší všestranný rozvoj svého území.
Obecní znak Přáslavic (od roku 1999)
- obilný klas - prezentuje zemědělskou obec
- přeslice s kladivem - pracovní technika a předivo
- příze s cívkou - odvození jména zakladatele (Přaslav-Přáslav)
- květ lilie - znamení jména osady Liliová (dnes Kocourovec)
- červená barva - zemědělská půda
- zelená barva - hřbet Nízkého Jeseníku s Oderskými vrchy
Pamětihodnosti Přáslavic
- Kaple sv. Rocha
V šedesátých letech osmnáctého století zachvátil obec velký požár, který se rychle rozšiřoval a brzy hořela velká část vesnice. Podle pověsti v té době dlel v Olomouci císař Josef II. Oheň byl tak veliký, že si ho všiml i samotný císař a rozhodl se přispět na obnovu postižené vesnice. Na paměť této události v místech, kde se podařilo oheň uhasit, pak byla postavena kaple, která zde stojí dodnes. Dnešní podobu dostala kaple při rekonstrukci v roce 1969, kterou zorganizoval bystřický farář Mons. ThDr. Antonín Hurvar. Před kaplí stojí kamenný kříž, který byl postaven na náklady Terezie Frankové z Přáslavic v roce 1889.
