Cvičení Intel Staff Nebraska v Kansasu

Celkem 26 osob 7. mechanizované brigády se zúčastnilo vojenského cvičení Intel Staff Nebraska v Kansasu na základně FortRiley. Mezi nimi bylo i šest příslušníků průzkumného týmu ze 72. mechanizovaného praporu.

Je prvního června, krátce před půlnocí. Pomalu se scházíme u olomouckého nádraží, odkud začíná naše zaoceánská výprava. Cesta nám zabere 24 hodin, vzhledem k sedmihodinovému časovému posunu přilétáme do Lincolnu, hlavního města Nebrasky, krátce před šestou hodinou odpolední.

První dva dny jsou vyčleněny na organizační záležitosti, bez kterých není možné výcvik započít. Zapůjčujeme si auta pro přesun, proděláme školení o místních zvyklostech a chování na základně. Volný čas využíváme ke krátké prohlídce města a sportu.

Následující den se přesouváme do Kansasu, kde absolvujeme prohlídku Muzea první světové války. Muzeum je postaveno v moderním stylu, ale nese ducha válečné doby. Zajímavostí muzea je, že bylo postaveno z privátních zdrojů obyvatelů města Kansas. Velmi milé je, že když potkáváme místní obyvatele, často za námi přijdou a vyptávají se, odkud jsme, kam máme namířeno a nezapomenou poděkovat za naši službu.

Všichni jsme už srovnaní s časovým posunem a těšíme se na vlastní část výcviku. Ta přichází hned další den. Po příjezdu na základnu RortRiley jsme přiřazeni k rotě C. Jedná se o pěší průzkumnou rotu 134. praporu Nebraské národní gardy. Vyfasujme zbraně, prostředky osobní ochrany a ještě večer nás čeká výcvik ve střelecké přípravě, abychom se lépe seznámili se zbraněmi roty. Výcvik je zaměřen na činnost u pušky M4 a granátometu M203.

Další dva dny strávíme na střelnici. Teploty ve stínu atakují 35°C, bohužel stínu na střelnici moc není. To však nemá na naše výsledky vliv a hned po rektifikaci na počátku střeleb dosáhneme na střeleckou třídnost. Následuje střelba na blízké vzdálenosti a noční střelby. Po noci strávené na střelnici odjíždíme na střelby z granátometu. Cíle jsou umístěny od 100 do 300 metrů. Zpočátku se musíme vypořádat s dálkou k cíli, ale se vzrůstajícím počtem výstřelů se naše výsledkylepší a všem se podaří splnit podmínky cvičení. Toho dne večer jsme všichni považováni za exceletní střelce a Česká republika za místo, kde se střelbě věnuje každý občan.

Nejzajímavějším zaměstnáním je pro nás operace HELOCAST, tedy zasazení pomocí vrtulníku do vody. Tato technika se používá k zasazení menších týmů. Výsadek probíhal za použití dopravního vrtulníku CH-47, ze kterého byl nejprve shozen motorový člun a vzápětí vyskakovali průzkumníci z výšky 3-5 metrů. Za pomoci člunu se pak družstva přepravila k zajištění břehu. Seskoků se překvapivě zúčastnil i velitel 1. pěší divize brigádní generál Patric Frank a velitel Nebraské národní gardy generálmajor DarylBohac.

Vyvrcholením cvičení pro rotu C bylo pětidenní nasazení v poli. Za použití organických vozidel jsme se přesunuli do místa předsunuté základny. Po vybudování základny se rozbíhá proces TLP a příprav družstev. Naše skupina je po dvojících přidělena k družstvům druhé čety.

Ráno je vydán bojový rozkaz, úkolem čety je provést pozorování objektu letiště a přístavu. Předpokládané zasazení je na čtyři dny. Po rozkazu následují stmelovací nácviky a v sedm hodin večer hlásíme pohotovost k plnění úkolu nadřízenému.

Po souhlasném stanovisku od nadřízeného se vydáváme na pochod v sestavě čety. Po dvaceti minutách dochází síly prvnímu z amerických kulometníků, nestydíme se a přebíráme kulomet, abychom našim kolegům odlehčili. Postup čety se zpomaluje. Před druhou hodinou ranní zaujímáme základnu a vysíláme hlídky k pozorování letiště. Naši členové se podílí na zbudování pozorovacích stanovišť a dávají doporučení americkým kolegům, kteří s touto činností nemají takové zkušenosti.

Na základně probíhají nácviky výstavby pozorovacích stanovišťa přeúkolování,které bylo plně svěřeno české straně. V podvečerních hodinách vydáváme doplňkový rozkaz a přesouváme se k přístavu. Veliteli čety nabízíme možnost výcviku výstavby pozorovacího stanoviště druhý den ráno, čehož velitel využívá.

Následující ráno, připravujeme pracoviště. Naši kolegové prochází kolem dvou vystavených stanovišť ve vzdálenosti do 5 metrů. Žádný z nich si obsazené pozice nevšiml. Následuje teoretická přednáška na téma průzkumné příznaky pozorovacích stanovišť a četa se vydává znovu kolem stanovišť. Větší polovině se podaří objevit jedno z nich, pouze jeden voják dokázal objevit obě dvě.

V noci se spojujme s první četou a přesouváme se k místu imaginární hranice, kterou máme společně pozorovat. Zaujímáme základnu a nad ránem vysíláme jednotlivé hlídky na pozice. Odpoledne obdržíme rozkaz k návratu na základnu. Upřímně řečeno, máme z něho radost. Čtyřdenní plnění úkolu v teplotách nad 35°C, bez dostatečného množství úkrytů je dosti vysilující.

Poslední den cvičení jsme pozváni do muzea 131. divize. Zajímavá prohlídka nám zabere celé dopoledne. Odpolední program se nese v duchu vyhodnocení a velké oslavy. Společně s celým praporem se přesouváme k jezeru, kde probíhá velkolepé barbecue.

Tímto naše pouť dosáhla svého konečného cíle a my se pomalu vydali zpět k našim domovům. Celé cvičení pro nás bylo velkým přínosem. Pomohlo nám zdokonalit se nejen vodborných druzích příprav, ale i v anglickém jazyce a TLP.

Tímto děkujeme všem, kteří se zasloužili o možnost účastnit se tohoto zajímavého a přínosného cvičení.

Průzkumný tým