Na Libavé vznikly zákopy. Přáslavičtí chtějí ukrajinským partnerům nabídnout co nejefektivnější výcvik

Boj v zákopu
  • 4.3.2024
  • Ondřej Kuchta

72. mechanizovaný prapor Přáslavice má v letošním roce na starosti výcvik ukrajinských vojáků, kteří se na Libavé připravují pod hlavičkou mise EUMAM. Mnoho z nich míří do ČR přímo z bojiště, které je protkáno systémy okopů, zákopů a polních obranných staveb vůbec. Aby byl výcvik co nejefektivnější, vyšli Češi vstříc přání ukrajinských partnerů a na Libavé vybudovali síť cvičných zákopů. Sami si už také střelbu z těchto speciálních výkopů vyzkoušeli. (2023-10)

 

Podle velitele 72. mechanizovaného praporu konflikt na Ukrajině ukazuje, že právě boj v polních obranných stavbách – kam se řadí mj. okopy i zákopy – tvoří podstatnou část bojiště, kde dominuje zejména pěchota podporovaná moderními vojenskými technologiemi.

 

„V předchozích rotacích (ukrajinských vojáků) jsme zaznamenali zvýšenou poptávku po výcviku v prostředí polních obranných staveb,“ vysvětluje velitel praporu podplukovník Michal Voltr důvod vzniku této stavby.

 

Přáslavičtí ve spolupráci se Střediskem obsluh výcvikových zařízení Libavá před výstavbou nejprve zanalyzovali možnosti a limity střelnice. Cvičné zákopy, které zde vznikly, díky umístění umožňují jednotkám vést ostrou střelbu z ručních zbraní i hod ručních granátů.

 

„Pochopitelně výsledný tvar, hloubka a orientace sítě zákopů je omezena z důvodu bezpečnosti. Situačně se však podobá bojištím východní Ukrajiny,“ podotýká Voltr. Upravenou střelnici si brzy vyzkouší další rotace ukrajinských vojáků, kteří do ČR dorazí v nejbližších dnech.

 

Výcvik ve spleti prkny pobitých zákopů už si přáslavičtí sami vyzkoušeli. Před nedávnem se tu odehrály ostré bojové střelby v koordinaci s bezpilotními prostředky, letectvem a minomety. Námět byl podle podplukovníka Michala Voltra komplexní, aby odrážel co nejvíce realitu na bojišti.

 

V prvé řadě došlo k rozkrytí obrany nepřítele s pomocí bezpilotních prostředků a průzkumu. To umožnilo ženijním jednotkám vytyčit průchody v zátarasech nepřítele. Minometná palba potlačila prvky nepřátelské protivzdušné obrany a tím umožnila provést letecké údery na důležité cíle v bojové sestavě protivníka. Následovala další minometná palba už přímo na nepřátelská postavení.

 

„Její načasování a provedení bylo nezbytné úzce koordinovat s postupující vlastní pěchotou, aby nedošlo k palbě do vlastních řad,“ sdělil Voltr. Konečnou fázi pak podle něj představoval samotný útok úderné jednotky ze zákopů, která použila ostrou munici a granáty. Situaci nepřetržitě sledoval dron, který je podle Voltra klíčovým pomocníkem pro efektivní řízení boje.