Historie posádky

     Vznik posádky Přáslavice nelze určit s úplnou přesností, lze jen odhadovat a domnívat se v návaznosti na dobové dokumenty a události zachycené v kronice obce. Po prohrané válce s Pruskem (1742) došlo ve Vratislavi (dnešní Polsko) k podpisu mírové smlouvy, kterou habsburská monarchie ztratila území Slezska a hranice říše se posunuly na jih. Morava se stala hraničním územím se všemi z toho plynoucími nevýhodami. Císařovna Marie Terezie nechala roku 1742 vypracovat plán obrany monarchie, ve kterém byla Olomouc předurčena jako „císařsko-královská hlavní hraniční pevnost“ (k. k. Haupt-Gränzfestung). Projekt modernizace a rozšíření stávajícího opevnění vypracoval autor brněnské fortifikace, ženijní inženýr plukovník Pierre Philippe Bechade baron de Rochepine (plán barokní pevnosti je možno spolu s maketou shlédnout v expozici Domu armády Olomouc – platí to i dnes ?). Prudký vývoj ručních palných zbraní a jejich zařazování do výzbroje armád si vyžádal budování bezpečných střelnic, které vznikly v blízkosti dislokace vojsk.

 

     První písemná zmínka o střelnici v Přáslavicích pochází z roku 1880, kdy bylo do obecní kroniky zaznamenáno, že byl od obce c. k. úřady vykoupen pozemek pro vojenské účely. Jednotky z Olomouce přicházely pěšky a zprvu byly ubytovány po dobu konání střeleb pod stany, později z důvodu delších pobytů na střelnici byly pro potřebu stravování budovány pevné přístřešky a jídelny. Po několika letech vznikl v místech dnešních kasáren „výcvikový tábor“. Prostor byl podle pamětníků jmenován jako ZÁTIŠÍ. Tento název je odvozen od předchůdce dnešních kluboven a posádkového domu armády. Naše Zátiší bylo dislokováno v prostoru dnešní kotelny na břehu potoka Vrtůvka. Další písemná zmínka z přáslavické kroniky hovoří o budování cesty ke střelnici a je datována rokem 1935. Ve stejném roce (k 15. září) byl důvěrným výnosem I. odboru Ministerstva národní obrany čj. 65191 zrušen původní pluk útočné vozby a na jeho základě byly na území republiky vytvořeny tři nové pluky útočné vozby, do kterých byly začleněny jednotky – motocyklové, obrněných automobilů, tančíků, lehkých tanků, protitankových kanonů a v případě milovického pluku i obrněné vlaky.

Chronologický přehled dislokace vojenských jednotek v posádce :

1935 – 1938

jednotky 2. a 3. pluku útočné vozby

1937 – 1939

jednotky pěšího pluku 6 HANÁCKÉHO, GENERÁLA JANINA

1945 – 1947

jednotky 13. tankové brigády

1947 – 1950

jednotky 12. tankové brigády OSTRAVSKÉ

1950 – 1958

14. průzkumná rota

1958 – 1966

4. tankový pluk

1966 – 1994

33. tankový pluk ČESKOSLOVENSKO–POLSKÉHO PŘÁTELSTVÍ
(od 28.10.1991 HANÁCKÝ)

1994 – současnost

73. mechanizovaný prapor HANÁCKÝ

 

- od 1.12.2003   73. smíšený mechanizovaný prapor

 

- od 1.5.2005     73. tankový prapor

1994 – současnost

74. výcvikové středisko

 

- od 1.1.1998    74. mechanizovaný prapor

 

- od 1.1.2000    72. mechanizovaný prapor (rámcový)

 

- od 1.12.2003  72. mpr (na plných počtech)